Aničky pět měsíců
Je to ale změna, mít místo jednoho dítěte dvě! Hlavně v tom, že obě jsou zcela nesamostatné a navíc každé má jiný denní (i noční) režim. Ale i když je to teď náročnější, jsme za Aničku moc vděční a užíváme si to s ní. Teď už je z nás velká rodina. Taky se auž skoro nevejdeme do auta - ve předu taťka s mamkou, vzadu dvě sedačky s holkama a v kufru podvozek kočákru a vedle korbička - víc místa už v autě není, takže s nějakou větší bagáží se v současné době přesouvat nemůžeme. Až bude Anička jezdit ve sporťáku (v kočárku, v autě se jí to asi ještě dlouho nepodaří), tak se uvolní polovina kufru a už to bude veselejší.
Anička je moc krásná holčička, nemůžeme se na ní vynadívat! Má krásné modré oči a krásně se směje. Nejradši se chová a vyžaduje hodně pozornosti, ale když se dobře vyspí, tak i vydrží chvíli sama v lehátku.
Nejradši už by seděla, ale to ještě nemůže, až na 6 měsících. Když je na bříšku, tak se už snaží lézt, což už vůbec nemůže (nebo spíš neměla by). Už se obrací z bříška na zádíčka a obráceně už taky. Na bříšku se pomalu posouvá dozadu, takže už vlastně trochu leze. Hračky už udrží v ručičkách a cpe si je do pusinky. Nejradši ze všeho ale žižlá svůj paleček, nebo v lepším případě si do pusinky nacpe celou ručičku. Skoro máme pocit, že je na tom ocucávání svých ručiček závislá, jak se ráda ocucává .
Co se spaní týče, nejlépe spí po obědě v kočárku venku, to spí většinou do tří, pak dostane hlad, budí se a následně i jí. Dopolede si schrupne na půl hodinky před obědem, odpoledne až do večeře nespí. Po večeři jak kdy, od 20 hodin už ji většinou uspíme v šátku a jídlo v 22 už většinou absolvuje v polospánku a pokračuje až do 3 do rána, kdy opět jí. Pak spí až do rána a budí se mezi sedmou a osmou. Někdy se během noci párkrát vzbudí a potřebuje pochovat, některé noci celé prospí - no prostě taková klasika. Nutno říci, že u Zuzanky jsme se vyspali víc, na druhou stranu to není s Aničkou tak špatný.