Půlroční Andulka
Anička roste jako z vody a dělá spoustu pokroků. Skoro máme pocit, jako by se toho půlroku ani dočkat nemohla, protože na půl roce už se můžou oficiálně dělat některé věci, na které se Andulka moc těší: Tak například sedět. Ležet ji evidentně moc nebaví. Ona by nejradši ze všeho už běhala.
Ale abych to vzal popořádku, co už Anička na půl roce umí: Tak sedět zatím ještě ne, ale když ji někdo trochu přidrží, tak chvíli sedí. Jednou už se jí podařilo sama se posadit. Co Jí moc chybělo, to bylo doběhnout si za hračkama, kocourkem, starší sestřičkou Zuzankou, tátovou nohou a tak. V současné době sice ještě Anička neběhá, ale přeci jenom už se přesunout umí. Kam chce, tam si doleze po čtyřech (na kolínkách). Zvládne se docela rychle dostat na poměrně velkou vzdálenost, takže na posteli už ji samotnou nechat nemůžeme, protože každou chvíli kouká z okraje dolů a nejradši by lezla dál.
Taky jsme kromě mlíčka začali Andulce dávat něco tužšího - nejprve mrkvičku a teď už jí i maso (všechno rozmixované, protože zubů zatím Andulka nemá). Pro nás naštěstí, protože jinak bychom byli celí okousaní. Takhle jsme jen ožižlaní.
Co se spánku týká, spíme jak kdy. Dost často si Andulka v noci kolem 3 hodiny vzpomene, že spát nebude a my ji musíme uspávat a moc toho už do rána nenaspíme. Nám se většinou pak podaří usnout kolem 5 hodiny a v 6 přijde Zuzanka. Kromě toho já mezi tím v 5:30 vstávám do práce... Na začátku jsme si to neuměli představit, jak to budeme zvládat, ale nakonec jsme se nějak přizpůsobili - i když neradi. No se dvouma dětma už je to náročnější. Zuzka je unavená poměrně často, protože někdy si neodpočine ani po obědě, kdy by obě holky měly spát, ale někdy prostě aspoň jedna z nich nespí a když už konečně usne, tak se probudí ta druhá,... a tak stále dokola. Ale stejně - co bychom bez těch našich holčiček dělali! Jsou obě moc krásné a máme je moc rádi!
O mluvení se u Aničky zatím mluvit nedá, ale zato vynalezla velmi zaímavý zvuk. Je to něco mezi smíchem a tyranosaurem. Uzavíráme sázky, co řekne jako první - máma říká, že "táta" a táta říká, že "máma".