Únor - měsíc nemocí
Tak jsme zase byli v nemocnici. Zuzanka dostala teploty a jelikož jsme minulý rok byli se Zuzankou v nemocnici se zánětem ledvin, tak nás doktorka automaticky poslala na vyšetření s močí. Chytání moči je tak trochu dobrodružství. Používají se na to takové speciální pytlíčky, které se musí nalepit na to správné místo a pak se čeká, až se Zuzanka vyčůrá. Dali jsme to Zuzance brzo ráno, ještě než se probudila. Zuzanka se skutečně do pytlíčku vyčůrala, ale při tom svém vrcení stejně nakonec většina čuriny skončila v plíně. V pytlíčku zbylo jen pár kapek, které jsem odnesl paní doktorce. V těch pár kapkách něco bylo, tak jsme celou akci "chytání Zuzančí moči" opakovali - tentokrát s větším úspěchem. To už bylo zřejmé i z krve, že má Zuzanka v těle zánět, takže jsem Zuzanky rovnou odvezl do nemocnice, kde si je nechali. Zuzanka dostávala nitrožilně antibiotika. Měla zavedenou flexilu, ale už druhý den flexila přestala fungovat a musela se přepíchnout a pak ještě jednou. Zuzanka si užila svý. Nakonec měla flexilu v nožičce, takže nemohla běhat, což pro ni bylo dost velké omezení (při jejím tmperamentu). Po šesti dnech se mi Zuzanky konečně vrátily domů. Zuzanka ještě týden brala nějaká antibiotika, po kterých byla hodně unavená a nechtěla moc jíst ani pít. Po týdnu se to všechno zlepšilo a Zuzanka se pomalu začala vracet do svého normálního režimu. Dnes už jí je dobře, pije jak duha a dlabe taky všechno.
Proč se zánět ledvin opakoval nevíme, strojíme Zuzanku dobře, tak snad nikde nenastydla. V dubnu půjde na speciální vyšetření ledvin, aby se ověřilo, jestli jsou v pořádku.
Zuzanka je stále větší tajtrdlik, pořád by něco podnikala a náš byt je jí evidentně malý. Každý den pobíhá po bytě a nejradši krouží kolem jídelního stolu. Trochu už začíná povídat, opakuje první slabiky slov a táta a máma už je celkem běžné slovo. "Integrál" zatím neřekne, ale ono to příjde.
Tento měsíc moc veselý nebyl, ale hlavně že už je Zuzanka zase v pořádku. A zátětům vyhlašuju: "To bylo naposledy!"